Po delší době další závod - opět stejné pocity zda vůbec běžet, ale v půl desáté už jsem seděla v bráchy autě směr Boršov nad Vltavou. Zde se pořádal VI. ročník běhu Reuter Run, závodu k poctě US pilota kapitána R. F. Reutera, který byl v katastru obce Boršova 17.4. 1945 sestřelen. Tento krosový běh je připomínkou výcviku bojových pilotů, kteří se po nouzovém přistání přesunovali z bodu A do bodu B a překonávali řeku. Pro mě to byl první krosový závod / běh s kopečky v členitém terénu s brodem přes Vltavu.
Můj nejdelší a zároveň nejtěžší závod po půlmaratonu.
Kvůli namočení v řece jsem si raději nevzala hrudní pás, ale boty jsem neřešila, snad jim ta voda neuškodí. Před startem jsme se byli podívat na řeku, která byla po vydatných bouřkách docela rozvoděná a proud budil respekt.
 |
| záchranné lano od hasičů a místo brodění |
Start v 11 hodin. Spousta běžců z Jihočeského běžeckého poháru, já tam byla s bráchou a kolegou z práce Standou. Pozdravila jsem se známýma, které už znám z dřívějších závodů (potykala si se Zdeňkem a Anetou), a potom už hurá /bez řádné rozvičky, rozklusu!!/ na start. Běžela jsem v zadní části a hned v prvním kopci jsem měla radost, že jsem ho celý vyběhla, ten druhý už všichni kolem mě šli, takže jsem se nestyděla přejít do rychlejší chůze, ale jen na chvilku. Trasa byla v krásné přírodě a moc jsem se těšila na úsek v lese kolem Vltavy. Na startu padlo varování před bahnem, zmijemi a také zmínili instrukce jak se držet lana, aby v tom proudu nedošlo k problémům.
Bahno nebylo skoro vůbec, přeskakovala jsem pár kaluží a nějaký malý kmen, jinak trasa pěkná. V lese jsem doběhla jednu běžkyni a držela se za ní, takže pohodička, stačilo se jí držet až k cílové brance. Od ní byly ještě cca 2 km běhu přes kopec a proběhnutí Boršovskou návsí po mostě k řece a hurá do vody. Zvláštní vlézt v oblečení a botách do celkem prudkého proudu, ale bylo to překvapivě příjemné osvěžení. Měla jsem řeku sama pro sebe, no trochu jsem s proudem bojovala, bála jsem se, že nechytnu lano a uplavu. Povzbuzovali mě diváci a radili ať přehodím lano. Chvíli jsem s ním zápasila než jsem ho přehodila a dotáhla se díky němu ke břehu. No a tam už prudčí kopeček k cíli a medailový hrneček na krku. Celá komplet vykoupaná rychle převléknout do suchého. Zázemí Boršovského kempu super, mohli jsme se osvěžit ovocem a vodou. Těším se na video z brodění od Standovo manželky. V řece jsem byla trochu v tranzu, ono doběhnout tam docela hotová a podat nějaký okouzlující výkon nešlo. Byla jsem ráda, že jsem se neutopila a přežila až do cíle :-) Můj 13. závod!!!
No čas nic moc, co si budeme namlouvat
1:19:34 - celkové umístění 110. ze 127.
12. z 18 v mé kategorii ŽENY B
Ale zase to nebyla žádná katastrofa. Průměrné tempo bylo 6:33. Musím se pochválit za lepší pokus o běh v kopcích, v tom jsem se určitě zlepšila.
Byl to krásný závod, mám spoustu prostoru na zlepšení,
hlavně novou motivaci makat!! Atmosféra závodu mě nabila novou energií pro trénování.
Brácha doběhl v krásném čase 0:50:40 a byl celkově 7. Gratulace všem.
Ještě bych málem zapomněla, že startovné za 100,- Kč bylo s lístky na nápoj a grilované kuře v cíli. Takže i odměna pro všechny. Parádní atmosféra.
Jo a dostala jsem slíbenou odměnu - placku a samolepku od dvabezci.cz :-)
 |
| s kolegou z práce Standou |
 |
hrníčková medaile
|
